Přišla jsem do cukrárny trošku si vylepšit náladu kávou a dortíkem. Procházela jsem hodně těžkým obdobím, stála jsem před závažným životním rozhodnutím, nebylo mi dobře. Neměla jsem moc času se zdržet, ale táhlo mě to tam, do cukrárny. Třeba mi káva a něco sladkého pomůže.

Objednala jsem si a sedla si k malému stolku v rohu (kde také může osamělá žena sedět) a začala jsem si číst knížku. Nemohla jsem se ale moc soustředit, mou pozornost upoutaly dvě ženy u stolku na druhé straně cukrárny. Velmi vřele si povídaly.

Pak k nim přišla třetí a následně čtvrtá. Vřele se vítaly, předávaly si drobné dárky, byly tak šťastné, že se zase setkávají. Nenápadně jsem koukla k jejich stolku. Byly to ženy ve věku asi 40 – 50 let, ale možná víc, vypadaly velmi dobře. Ale nejvíce je zdobil jejich úsměv.

Nechovaly se nijak hlučně, přesto jsem se už nedokázala soustředit na čtení knihy a musela jsem poočku sledovat dění u jejich stolku. Pochopila jsem, že to jsou ženy, které se spolu setkávají pravidelně po delší době. Vyprávěly si, co se u nich v poslední době událo, byly tak šťastné, že jedna druhou zase vidí.

Už jsem nedokázala přemáhat slzy. Najednou jsem měla pocit, jako bych tam byla s nimi, už jsem nebyla tak opuštěná, patřila jsem k nim, i když ony o tom neměly ani tušení. I když jsem plakala, cítila jsem se mnohem lépe a věděla jsem, že toto byl důvod, proč mě to do této cukrárny tak táhlo. Tady byla má odpověď na mé otázky.

Zaplatila jsem svou kávu a dort, uklidila knížku do kabelky a zvedla jsem se k odchodu. V tu chvíli jsem udělala něco bláznivého. Místo ven z cukrárny jsem se vydala ke stolku těchto čtyř žen.

Omluvila jsem se za vyrušení a za to, že jsem vyslechla část jejich rozhovoru. Poděkovala jsem jim, že díky nim jsem se začala cítit méně osamocená, že jsem díky nim opět poznala tu krásu ženské podpory a souznění. To už se mi po tvářích opět řinuly slzy.

A ony se usmívaly a začaly mě objímat. Říkaly, že je vůbec neruším a že jsou šťastné, že mě potkaly a mohly mi pomoci. Podávaly mi ruce a přály mi, ať je mi brzy dobře, ať svou situaci vyřeším a můžu se zase smát. Byly vřelé, milé a tak úžasné. A já jsem se přes slzy usmívala a bylo mi krásně a venku před cukrárnou jsem si poskočila a chtělo se mi tančit.

Procházela jsem dobou temna, ale cítila jsem, že už začíná svítat, že už vidím paprsek světla, za kterým se můžu vydat. Musím mnohé vyřešit, ale už znám cestu a nejsem na ní sama.

Od tohoto setkání jsem začala potkávat spoustu úžasných žen. Z některých se staly mé kamarádky, jiné mě mnohému naučily a pak zase odpluly dál, jiné mě stále inspirují. A mnoho jich ještě přijde, abychom si navzájem předávaly svou moudrost a láskyplnost.

Můj život se za poslední měsíce podstatně změnil. Stále žiju na stejném místě, mé okolí si těžko něčeho mohlo všimnout, ale mé milé ženy vědí:-)  Poznala jsem sílu sesterství žen, vzájemnou podporu a laskavost. Tu obrovskou sílu, která vznikne, když se ženy spojí, když jdou spolu a ne proti sobě.

Napsala jsem svůj dlouho plánovaný eBook zdarma, ve kterém se dělím s ostatními ženami o mé znalosti s výrobou domácí kosmetiky a domácích potravin. Na své milované farmě pořádám kurzy pro ženy, kde vyrábíme domácí kosmetiku a potraviny, ale také sdílíme své radosti a starosti, povídáme o ženské energii, o partnerství, o sesterství, o volné menstruaci, o cykličnosti ženy.

Buďme sestry, ne sokyně. Pomáhejme si, podporujme se, posílejme si lásku. Pomožme si uzdravit svá srdce. Pokud my budeme šťastné a naplněné láskou, můžeme ji snadno předávat svým dětem a mužům, naší planetě, celému světu.

Velmi prosím tyto čtyři úžasné ženy z cukrárny v Příbrami, pokud byste poznaly tento příběh, který se stal před třičtvrtě rokem v zimě, ozvěte se mi. A jestli to byla jen ta krátká chvíle, kdy jsem vás měla potkat a náš život má už dál běžet odděleně, tak vám z celého srdce DĚKUJI!

Ženy, které tento článek čtete, zastavte se dnes na chvíli, vzpomeňte si na své kamarádky, které jste dlouho neviděly a hned jim napište nebo zavolejte. Sejděte se s nimi na kávu nebo jděte spolu na procházku. Řekněte jim, co pro vás znamenají, zavzpomínejte na krásné společné zážitky a pokračujte v nich. Nic neodkládejte na potom. Žijte. Sdílejte. Předávejte lásku a tím ji násobte.

Síla ženy je nekonečná!

Moje milé ženy, pokud jste i vy něco podobného zažily nebo zrovna zažíváte, napište mi to do Komentářů, velmi ráda se potěším. Inspirujte nás prosím i Vaším příběhem:-)

Pokud se chcete setkat s dalšími úžasnými ženami a společně s nimi se učit, jak si vyrobíte vlastní osobní krém, pastu na zuby, prací gel, tvaroh, jogurt, jak upečete chléb nebo jak snadno vypěstujete bylinky, přihlašte se na Kurz SOBĚSTAČNÉ ženy.  Nebo tyto činnosti zkoušejte zatím sama doma podle mého eBooku zdarma