Co předáme svým dětem?

Moje milé ženy. Pokud máte děti, malé nebo velké, jistě jste už přemýšlely, co jim jednou zanecháte, co jim po Vás zbude. Vybudujete krásný a prostorný dům a budete doufat, že v něm zůstanou a že jim bude vyhovovat takový, jaký jste ho Vy vytvořily? Nebo jim našetříte peníze a předáte jim je až budou dospělé? Nebo jim plánujete přenechat svou firmu, kterou jste pracně budovaly a doufáte, že je bude tato práce naplňovat stejně tak, jako naplňuje Vás?

Mám pro vás tip. Můžete jim vybudovat a přenechat dar, který nikdy nezestárne ani nevyjde z módy. Naopak bude každým rokem nabývat na své hodnotě a kráse. Můžete jim vytvořit a přenechat krásný kus země plný stromů, jedlých keřů, rostlin. Kousek země, kde si vždy budou moct odpočinout, natrhat ovoce ze stromů a keřů, potěšit se krásnými rostlinami, poslechnout si zpěv ptáků a pokochat se nádhernými barvami křídel motýlů.

Když zasadíte strom, trvá mnoho let, než vyroste a začne plodit. Ještě více let trvá, než se z tohoto původně malého stromečku stane monumentální nádherný strom, který roste snad až do oblak a poskytuje spoustu blahodárného stínu, zve k posezení pod ním. V jeho koruně zpívají a hnízdí ptáci, v jeho stínu rostou další rostliny.

Když Vy vysadíte takový strom, třeba buk, až druhá nebo třetí generace se bude moct kochat jeho velikostí a krásou. Je to něco, co si sami za svůj život mohou jen těžko pořídit, to jim mohou zajistit jen jejich předci. Kdykoliv sedím pod takovýmto stromem, je mé srdce naplněné nekonečnou vděčností a úctou.

Pokud vybudujete alespoň hektar zahrady, kde budou stromy, keře a rostliny růst ve vzájemné harmonii, budou se doplňovat a nebudou už téměř potřebovat Vaši péči, pak vytvoříte poklad nejen pro sebe, ale i pro dalších mnoho generací. Bude to místo, na které se bude celá rodina ráda vracet, posedět ve stínu Vašeho rodinného stromu, ochutnat zase tu známou chuť svých oblíbených plodů, cítit opět tu krásnou vůni svého milovaného keře či květin.

I kdybyste se mnoho let nemohly o tento svůj kus půdy starat, i kdyby po mnoho let rostla zahrada sama tak, jak umí, vždy to bude místo, které bude nabývat na kráse a kam se budete moct Vy, nebo Vaše děti, vnoučata či pravnoučata uchýlit. A třeba si tam jednoho dne postavit domeček podle svých představ. Důležitá je ale zahrada. Stromy, které zadrží vláhu, rostliny, které Vás vždy nasytí. Místo, které bude Vaše a přitom si bude žít svým soběstačným životem. A bude tu čekat na Vás, vždy trpělivé, pohostinné, uklidňující a krásné.

Pojďte budovat takováto krásná rodinná místa. Pro Vás, pro Vaše děti, pro tuto planetu, pro lepší život nás všech. Já už jsem začala, můžete si o tom přečíst v mém příběhu. Ráda se s vámi podělím o své zkušenosti. A budu se velmi těšit na Vaše zkušenosti a postřehy. Na společné sdílení nás žen, které toužíme po soběstačnosti.